Chester Beattyho biblické papyry

Americký důlní magnát Alfred Chester Beatty (1875-1968) proslul zejména jako vášnivý sběratel umění. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století pravidelně odjížděl na zimu do Egypta. Poblíž pyramid v Gíze si dokonce nechal postavit vilu. 

V lednu 1930 projevil Chester Beatty zájem o koupi sbírky biblických papyrů v řečtině. Svému sekretáři Johnu Woodersonovi poslal telegram se zašifrovaným textem: 

STRIBRNY DUL JE VELMI BOHATY MA 3 SACHTY (STOP) ZLATY DUL JE BOHATY MA 4 SACHTY (STOP) MEL BYSTE KOUPIT 
ROZHODNE OBA ZEJMENA 
STRIBRNY DUL

Rozluštění šifrovaného telegramu z Egypta

Sekretáři s rozluštěním výše uvedeného textu pomohl Eric Millar z Britského muzea. V dopise z  3. února 1930 posílá toto vysvětlení:

Stříbrný důl = Rkp. 1 – (13 listů, jeden sloupec) 
Zlatý důl = Rkp. 2 – (21 listů, dva sloupce) 
Bohatý = starobylý 
má 1 šachtu = je z 1. století

Chester Beatty byl zvyklý používat šifrovaná sdělení pro své obchodní aktivity, protože to šetřilo čas a chránilo soukromí. Slovo „důl“ bylo zákrytné označení pro „rukopis“, „bohatý“ znamenalo „starobylý“ a počet „šachet“ byl časový odhad sepsání oněch rukopisů: 3. a 4. století. 

Tento nákup, který obsahoval rukopisy biblických knih Daniel a Genesis, byl však jen začátkem. Získání celé sbírky trvalo několik let: 1930–1934.

Význam Chester Beattyho papyrů

Chester Beatty získal v letech 1930 až 1934 celkem 11 biblických papyrových kodexů: 

  • 8 kodexů obsahuje starozákonní knihy,
  • 3 kodexy obsahují novozákonní knihy.

Objev papyrů Chestera Beattyho měl velký vliv na textovou kritiku Nového zákona. Do té doby se bádání opíralo především o velké kodexy ze 4. století: kodexy Vatikánský a Sinajský. Nyní měli badatelé k dispozici texty, které byly o celé století starší.

Význam papyru č. 45 (Chester Beatty Papyrus I)

Pro novozákonní badatele má velký význam kodex, který se dnes označuje jako papyrus č. 45 (P45).

  • P45 pochází z 1. poloviny 3. století n. l.
  • Je to nejstarší novozákonní rukopis, který obsahuje všechna čtyři evangelia a Skutky apoštolů.
  • Byl to kodex asi o 250 str., rozměrů 25 × 20 cm, s jedním sloupcem asi o 39 řádcích. Kodex je psán čitelným rukopisem; písmo je čtverhranné, nakloněné napravo. Viz Dr. Jan Merell, Papyry a kritika novozákonního textu, Praha 1939, s. 61.
  • Pořadí evangelijních knih v P45 je stejné jako ve Washingtonském kodexu (4./5. stol.): Matouš, Jan, Lukáš, Marek. V rané církvi zřejmě ještě neexistovalo pevně dané uspořádání kanonických knih. V tomto případě dostalo svědectví očitých svědků, apoštolů Matouše a Jana, přednost před Lukášem a Markem.
  • Obsah P45: Matouš 20,24–32; 21,13–19; 25,41–26.39; Marek 4,36–9,31; 11,27–12,28; Lukáš 6,31–7,7; 9,26–14,33; Jan 4,51–5,2.21–25; 10,7–25; 10,30–11,10,18–36.42–57; Skutky apoštolů 4.27–17,17.

Papyrus text Markovo evangelium

Zdroj: Jill Unkel „An Old Story Retold: The Acquisition of the Chester Beatty Biblical Papyri“, v: Garrick Vernon Allen, Usama Ali Mohamed Gad, Kelsie Gayle Rodenbiker, Anthony Philip Royle, and Jill Unkel (eds.), The Chester Beatty Biblical Papyri at Ninety, Walter de Gruyter GmbH, Berlin/Boston 2023, s. 51–81.

Odkaz na obrázek papyru s textem Markova evangelia 6,36–50; 7,3–15: https://viewer.cbl.ie/viewer/image/BP_I_f_5/1/LOG_0000/