Všechny až dosud objevené řecké rukopisy novozákonních knih mají formu kodexu, nikoli svitku. Neexistuje však jednoznačná odpověď, proč tomu tak je. Nejstarším řeckým rukopisem, který obsahuje úplný Nový zákon, je Sinajský kodex ze 4. století.
Rozdíl mezi kodexem a svitkem
Britský biblista John Barton z Oxfordské univerzity v knize Historie Bible (Praha 2022) poznamenává: „Kodex je to, co si představíme, když se řekne kniha: text napsaný na listech, spojených po jedné straně vazbou, takže ho lze otevřít kdekoli. Naproti tomu svitek má text napsaný ve svislých sloupcích, k nimž se dostaneme tak, že oběma rukama otáčíme dopředu nebo dozadu dvěma válci, k nimž jsou krátké okraje svitku upevněny.“ (...)
Nikoho by tehdy nenapadlo zapsat na kodex text od nejstaršího známého řeckého básníka Homéra nebo od římského básníka Vergilia. Ve starověku se mnohem větší vážnosti těšily svitky. Kodex sloužila spíš jako zápisník pro poznámky a koncepty.
Proč se průkopníky v používání kodexu stali křesťané?
- Bylo to proto, že v kodexu se oproti svitku se snadněji se vyhledával text, který bylo třeba při bohoslužbě přečíst?
- Nebo tu byl i důvod ekonomický? Listy kodexu se popisovaly po obou stranách, a tím bylo možno na stejné množství materiálu napsat skoro dvojnásobný text než při užití svitku.
- Anebo tím křesťané chtěli odlišit své vlastní texty od římských, řeckých nebo židovských klasiků?
Pro jednoznačnou odpověď na tyto otázky však nemáme dostatek dokladů. Podle Lovaňské databáze starověkých knih je:
- 3,2 % všech známých literárních i paraliterárních rukopisů z 2. století ve formě kodexu, zatímco 68,7 % těchto rukopisů má podobu svitku.
- U křesťanských rukopisů je však poměr opačný: 77,4 % rukopisů je ve formě kodexu, zatímco pouze 14,5 % se dochovalo v podobě svitku.
Toto obrácené rozložení je podle autorů Larsen & Letteney důsledkem toho, že raní křesťané považovali evangelia za poznámky (řecky hypomnémata), a nikoli za hotové knihy. Kodex byl formát, který se s tímto žánrovým pojetím pojil.
Použité zdroje:
John Barton, Historie Bible, přeložil Petr Sláma, Praha 2022, s. 235.
Matthew D. C. Larsen, Mark Letteney, „Christians and the Codex: Generic Materiality and Early Gospel Traditions“, Journal of Early Christian Studies 27 (3/2019), s. 384.